Projekt HMDIS - úvodní stránka

Účelem celého projektu bylo a je přispět k rozvoji regionů. Vychází z filosofie nejslabších článků a tedy z předpokladu, že region je tak silný, jak silný je jeho nejslabší článek tedy obec. Vzhledem k tomu, že většinou jsou regionální disparity vnímány na úrovni regionů NUTS2 případně NUTS 3, bylo cílem projektu zaměřit pozornost na obce, a to především na obce malé. Cílové obce jsou obce s 500-3000 obyvateli. 

Cílem bylo vytvořit nástroj – „Hodnotící model regionálních disparit“- HMDIS Model  který bude sloužit pro nezávislé hodnocení obcí. Možnosti využití jsou následující:

• Model identifikuje obce, které potřebují pomoc, za pomocí objektivních vstupů.
• Zařazení výsledků modelu do přípravy strategie rozvoje kraje zejména části infrastruktury.
• Použití integrovaného indikátoru jako pomocného ukazatele pro některé specifické typy dotací (integrovaný indikátor je hodnotový výstup modelu).

Cílem projektu v obecné rovině bylo vypracovat soubor disparit a faktorů, které tyto disparity ovlivňují. Stanovit míru ovlivnitelnosti faktorů. Vytvořit hodnotící model disparit a zpracovat jej do formy počítačového programu. A vypracovat metodiku použití modelu.

Řešení bylo rozděleno do pěti dílčích cílů:

• Dílčí cíl 1- Kritéria pro výběr obcí a výběr obcí: doba řešení 1.4. 2007 - 30.9.2007
• Dílčí cíl 2 - Vytvoření formuláře pasportu: doba řešení 1.10.2007 - 28.2.2008 
• Dílčí cíl 3 - Vyplnění formulářů pasportů a zpracování dat: doba řešení 1.3.2008 - 31.10.2008 
• Dílčí cíl 4 - Návrh hodnotícího modelu: doba řešení 1.11.2008 - 30. 11. 2009 
• Dílčí cíl 5 - Metodika pro použití modelu: doba řešení 1.10.2009 - 31.3.2010 (schváleno prodloužení do 30.11.2010)

Cílem řešení dílčího cíle 1 bylo stanovit kritéria pro výběr obcí, které se stanou datovou základnou pro následnou analýzu nutnou pro vytvoření hodnotícího modelu.

Cílem bylo získat co nejpestřejší vzorek obcí z hlediska různých faktorů ovlivňujících jejích vývoj tak, aby byly zastoupeny obce ze všech krajů (kromě Středočeského, kde vliv Prahy je natolik významný, že by vstupy z obcí pod tímto silným vlivem výrazně narušily následnou analýzu) s tím, že byla snaha o zachování poměrného zastoupení v jednotlivých krajích tak, aby se jednalo přibližně o 10% z celkového počtu cílových obcí. Celkově bylo vybráno na základě kritérií popsaných v dílčí zprávě dílčího cíle1 téměř 200 obcí.

Dílčí cíl 2 byl zaměřen na vytvoření struktury pasportů pro obce tak, aby bylo možno získat soubory informací o obcích a o jejich vývoji v posledních 15 letech, které by umožnily třídění a výběr disparit, které budou sloužit jako podklad hodnotícího modelu. Jednotlivé okruhy otázek byly konzultovány s českým statistickým úřadem. Téměř finální podoba pasportu byla testována přímo se starosty 3 obcí (1 obec z Olomouckého kraje, jedna z Moravskoslezského a jedna z Jihomoravského kraje). Finální podoba pasportu je jednak uvedena v dílčí zprávě dílčího cíle 2 a také zde. Pasport obsahuje celkem 17 okruhů otázek, což reprezentuje celkem 116 otázek nebo tabulek. Celkově se jedná o datový soubor s cca 2000 údajů pro jednu obec. 

Dílčí cíl 3 byl zaměřen především na sběr informací a jejich zpracování pro následné použití v modelu. Jednalo se tedy o vyplňování pasportů pro vybrané obce. Nedílnou součástí byla příprava vnitřní struktury databáze a její naplnění získanými daty. Výsledkem třetího dílčího cíle je databáze informací o vývoji vybraných obcí od 90. let do současnosti tak, že bylo možno zahájit analýzy směřující k identifikaci faktorů rozvoje těchto obcí a vazeb na disparity.

Jednotlivé dílčí kroky řešení:

• vytvoření struktury databáze,
• vytvoření přístupu pro vkládání dat do databáze,
• získání údajů z veřejně dostupných zdrojů a jejich doplnění do databáze,
• oslovení obcí s prosbou o spolupráci při vyplňování pasportů obcí (dopis a telefonický kontakt),
• návštěva obcí, které byly ochotné ke spolupráci,
• vyplnění dat získaný od obcí do databáze,
• analýza dostatečnosti pokrytí pasportizovanými obcemi,
• doplnění souboru obcí o nové obce, oslovení, návštěva a doplnění údajů do databáze,
• příprava pasportů zveřejňovaných na stránkách projektu - obce, které projevily zájem a vyslovily souhlas, měly možnost zveřejnit pasport  zde na stránkách projektu. 

V konečném součtu bylo osloveno 198 obcí a navštíveno 165 z toho dvě obce byly po vyhodnocení úplnosti informací z analýzy vyloučeny.

Podrobně je postup prací dílčího cíle 3 popsán v Dílčí zprávě dílčího cíle 3.

Dílčí cíl 4 byl rozdělen do několika kroků

Krok 1 – analýza symetrie souboru obcí a vytvoření referenčního pozadí pro testování modelu. Na základě několika vybraných ukazatelů byly obce z databáze rozděleny na obce progresivní a stagnující. Toto rozdělení bylo provedeno na základě hodnot kumulovaného ukazatele (více viz dílčí zpráva dílčího cíle 4 (viz příloha 4.4. dilci_zprava_dc4). Výpočet potvrdil symetrii vzorku obcí.

Krok 2 – byla provedena subjektivní - ruční analýza 163 obcí podle krajů, rozdělených podle progresivních a stagnujících a byly hledány různé disparity - do tohoto vyhodnocení vstupovaly především subjektivní údaje uváděné starosty. Tato ruční analýza sloužila jako podklad pro krok 3.

V kroku 3 byl vytvořen seznam indikátorů - celkem 84, které mohou mít vliv na vývoj v obci. Následně byly tyto indikátory statisticky vyhodnoceny. Byly použity testy
chí-kvadrát a Testy korelace dat především Spearmanův korelační koeficient.

V následujícím kroku 4 byly na základě statistického hodnocení vybrány klíčové indikátory, které prokázaly závislost a vazbu vůči změně počtu obyvatel a vůči ekonomické situaci v obci. Nedílnou součástí tohoto kroku bylo také stanovení vah jednotlivých indikátorů ve vazbě na síle vazby, která byla zjištěna a vytvoření integrovaného indikátoru jako klíčového výstupu modelu složeného z hodnot dílčích indikátorů a jejich vah.

V kroku 5 byl na základě níže popsaných podmínek navržen a naprogramován software - Hodnotící model regionálních disaprit HMDISModel

Podmínky:

1. práce s objektivními daty,
2. práce s jednoduše dostupnými daty,
3. jednoduché ovládání modelu při co nejmenší zátěži na uživatele,
4. jednoznačné objektivní výstupy,
5. výstupy ve formátu umožňujícím jednoduché další zpracování,
   

Verifikace hodnotícího modelu regionálních disparit jednak jeho základní filosofie a také funkčnosti samotného software - HMDISModel byla prováděna ve třech úrovních:

1. kontrola správnosti zvoleného výpočtového postupu integrovaného indikátoru obyvatelstvo,
2. kontrola správnosti výpočtu v rámci software,
3. kontrola fungování softwaru jako takového – možnost instalace, chybové hlášení a podobně.
   

První úroveň byla rozdělena do dvou částí. První část se zabývala porovnáním výsledků integrovaného indikátoru s výsledky kumulovaného ukazatele (ukazatel složený z řady dílčích ukazatelů v dlouhých časových řadách pro použití v praxi není možný) a na původním vzorku 163 obcí prokázala shodu a tudíž i funkčnost modelu.

Dále byly vybrány obce pro verifikaci. Nové obce, které byly vybrány vždy 2 z každého kraje s podmínkou, že se jedná o obce s minimálními nebo zápornými přírůstky obyvatel, tj. s přepokládanou hodnotou integrovaného indikátoru nad 450. Z hlediska 1. úrovně kontroly všechny obce splnily předpoklad hodnoty integrovaného indikátoru většího než 450.

Druhá úroveň kontroly modelu spočívala v ručním přepočtu hodnot integrovaného indikátoru – software i ruční přepočet vykázal stejné výsledky, čímž byla ověřena správná funkce softwaru.

Třetí úroveň kontroly - funkčnost softwarového produktu byla ověřena prozkoušením jeho použití s různými vstupními daty – i záměrně nevyhovujícími podmínkám, které jsou na ně kladeny.
Instalace software spočívá pouze v překopírování do cílového počítače – po překopírování šel model spustit i na počítači, kde předtím model umístěn nebyl.

• Bylo prověřeno, že aplikaci lze spustit a že se správně zinicializuje.
• Byla prověřena možnost zadat vyhovující vstupní data.
• Byla prověřena nemožnost zadat nevyhovující vstupní data.
• Byla prověřena možnost načíst vstupní data ze souboru, uložit vstupní data do souboru, uložit výsledek do schránky operačního systému, uložit výsledek do souboru.
  

Všechny kontroly proběhly bez chyb. Testování proběhlo na operačních systémech Windows XP Professional a Windows 7 Home.

Podrobný popis provedených analýz je popsán v Dílčí zprávě dílčího cíle 4.

Dílčí cíl 5, měl hlavní úkol v dokončení metodiky pro použití hodnotícího modelu regionálních disparit HMDISModel a přípravu metodiky pro certifikaci.

Vzhledem k prodloužení termínu dokončení z konce 3/2010 na konec 11/2010 bylo možno v rámci propagace projektu provést pilotní aplikaci na všechny cílové obce v Moravskoslezském kraji. Pilotní aplikace pobíhala v souladu s metodikou pro hodnotící model (HMDISModel). Pilotní aplikace prokázala funkčnost software jak z hlediska vlastního zpracování dat tak exportu výsledků. Vizualizace výstupu je vidět zde.

Souhrnné informace o postupu řešení, sběru dat a jejich analýz je zveřejněno ve Věcné závěrečné zprávě.

Závěrečné zhodnocení:

Průběh řešení projektu byl plynulý a díky optimálně zvolené odbornostní struktuře řešitelů bylo cílů dosaženo v plném rozsahu (nad rámec původního plánu byla připravena metodika k certifikaci). V současné době disponuje řešitelská organizace rozsáhlou databází údajů o analyzovaných obcích. Tato databáze by mohla být použita při řešení dalších případných projektů. Dle reakcí z krajů by se měl případný navazující výzkum orientovat i na obce pod 500 obyvatel.

---

aktualizováno:27.1.2011